Kardamon

Latinský název: Elettaria Cardamomum

Popis: Kardamon pochází z dalekého východu a je hojně pěstován na Cejlonu, roste také ve vlhkých lesích Indie, Sumatry či dokonce severnější Číny.  Je příbuzným zázvoru. Rostlina dorůstá do výšky dvou až čtyř metrů, trochu připomíná svým tvarem bambus. Květy kardamonu mají bílou barvu a rostou v drobných hroznech.  Kvete na začátku roku a na konci roku se sbírají jeho ještě zelené plody. Sběr je velmi náročný (co i vysvětluje dost vysokou cenu tohoto koření), nesmí se při něm uškodit velmi jemné plody. Po usušení se třídí podle velikosti a barvy. Kardamon má aromatickou, jako by citronovou vůni. Je tradiční součástí kari koření.

Vlastnosti: Toto koření bylo známo v Evropě již v antických dobách, používali ho pro kořenění jak staří Řekové tak i Římani. Kardamon pomáhá při trávení bílkovin, působí preventivně na rozmnožování různých virů, posiluje organismus a také pomáhá uklidnit různé bolesti revmatického typu.

Použití: Kardamon je výborným kořením do různých omáček a salátů. I malé množství kardamonu přidává na výraznosti chuťově mdlým potravinám. Hodí se ale i výtečně k různým sladším věcem zvláště k perníkům, marcipánu nebo ke kompotům. Velké využití má v arabském světě, kam se také nejvíce vyváží, protože tam kardamon se používá ke kávě. Ačkoliv asi nejčastěji u nás narazíte na toto koření v mleté podobě, tak má to jednu nevýhodu. Příliš rychle ztrácí vůni a chuť. Nejlepší je ho pořídit v celku a držet v pečlivě uzavřené nádobě v chladu a suchu. Před použitím si prostě potřebné množství v hmoždíři na jemno nadrtíme (případně je můžete i umlít v mlýnku, ale to by vyžadovalo mít jeden přímo na kardamon, aby se vám tam zbytečně nemotaly chuti předchozích mletých koření, což je trošku nepraktické, zvláště v porovnání s možností bleskově otřít hmoždíř).