Latinský název: Eugenia caryophyllata
Popis: Hřebíček je jedním z nejpopulárnějších koření, který kdysi hýbal obchodem s kořením (pro Evropu byl hřebíček oběven někdy kolem XI. století). Jsou to ve skutečnosti sušené kvítky malého, věčně zeleného stromu z Indonézie. Hřebíček se také teď nachází a je pěstován na Cejlonu, Madagaskaru, v Grenadě, Tanzánii a Malajsku. Stromy s hřebíčkem nevyrostou více než 12-20 metrů a trvá přes 20 let než dosáhnou dospělosti. Ovoce pak plodí dalších padesát let. Ještě uzavřená růžová poupata se sbírají krátce před rozkvetnutím a následně jsou sušeny na slunci až do zhnědnutí.
Použití: Používá se je do vín a likérů a také například do rybích marinád. Američané vbíjejí hřebíček do pečené šunky. Některé německé recepty je přidávají do kořeněného chleba. Hřebíček je výtečným kořením do různých kompotů, náplní koláčů a také pečení. Spolu s cibulí a bobkovým listem se přidává do červeného zelí. Mletý hřebíček je nedílnou součástí perníků a různých koláčů. V Indonézii přimíchávají hřebíček k tabáku a vytváří si místní cigarety. U nás je obvyklé i přidávání hřebíčku do svařeného vína. Kdysi se používal i pro osvěžení dechu – v Číně dvořani císaře museli mít v ústech několik hřebíčků, aby jejich dech vládce neporazil.