Hlíva ústřičná v horkovzdušné fritéze

autor:
Hlíva ústřičná obalovaná ve strouhance a smažená v horkovzdušné fritéze, podávaná se zeleninovým salátkem, opečenými grenaille a tatarkou

Hlíva ústřičná je z kulinárního i kuchařského hlediska opravdu velmi vděčná houba. Podobně jako žampiony je dostupná v obchodech celoročně, je cenově dostupná a dá se zpracovávat na mnoho různých způsobů. U nás je velmi populární tzv. falešná dršťková, ale samozřejmě na českých stolech nemůže chybět ani smažená obalovaná varianta. Tu můžeme usmažit samozřejmě v hlubším oleji na pánvi, v klasickém friťáku a nebo se dá hlíva také velmi dobře připravit i v horkovzdušné fritéze. Efektem bude docela lehká a přitom hezky křupavá pochoutka, která na rozdíl od klasických způsobů přípravy nebude obsahovat tolik tuku a přitom bude chutnat de facto stejně.

Číst dál

Vepřová panenka v dijonské omáčce

autor:
Vepřová panenka připravovaná s dijonskou omáčkou podávaná s tradiční lepenicí a dušeným hráškem

Dijonská hořčice má velmi výraznou ostřejší chuť, která ne úplně každému vyhovuje. Ale samozřejmě existuje i spousta lidí, která na ni nedá dopustit. Skvěle se hodí k masům, bývá součástí mnoha zálivek, velmi zajímavě může dochutit majonézu nebo různé dipy. No a samozřejmě ji můžeme použít i přímo při vaření do omáčky, jako v receptu na vepřovou panenku připravovanou s dijonskou omáčkou.

Číst dál

Smažené obalované brokolicové růžičky

autor:
Růžičky obalované brokolice smažené na přepuštěném másle podávané s vařeným bramborem a domácí tatarkou - připraveno podle domácího receptu

Kdo má rád obalovaný květák, ten by měl určitě také vyzkoušet smažené brokolicové růžičky. A to bez ohledu na to, jaký má vztah k brokolici. Pokud někomu vadí jejich výrazně zelená barva, v obalu se docela hezky ztratí. Chuťově je velmi podobná právě květáku, konec konců tyto rostliny jsou velmi příbuzné a právě na chuti je to hodně poznat. Obalovaná brokolice se obvykle servíruje jako hlavní jídlo, ale můžeme ji podávat i jako zajímavý doplněk k masové grilovačce a nebo pokud ji rozebereme na opravdu malé růžičky, tak je to skvělý samostatný zob – který velmi dobře chutná i za studena.

Číst dál

Zapečené žampiony portobello plněné modrým sýrem – nivou, gorgonzolou, roquefortem apod.

autor:
Portobello plněné modrým sýrem typu niva - žampiony jsou podávané s bramborovou kaší a tatarkou

Žampiony portobello se od klasických žampionů liší barvou, strukturou a hlavně velikostí. Podobně jako klasické pečárky jsou skvělým nositelem chuti, ale také přidají něco maličko navíc i od sebe. Můžeme je zpracovávat stejně jako ostatní žampiony, ale mimo jiné i díky své velikosti se z jednoho klobouku může stát i naprosto výborné samostatné hlavní jídlo. Klobouky portobella jsou jako stvořené pro přípravu bezmasých řízků a nebo se dokonale hodí na plnění. Náplní je nepřeberné množství, na dalších řádcích se podíváme na recept na žampiony plněné modrým sýrem.

Číst dál

Ragú z daňka s lesními plody

autor:
Ragout (ragú) z daňka doladěné lesním ovocem podávané s rýží

Maso z daňka patří k nejdostupnější zvěřině na našem trhu a to i z cenového hlediska. Přitom se vlastně jedná o nepůvodní zvíře, které se na rozdíl od divočáka, srnce či jelena dostalo do naší kotliny až někdy kolem šestnáctého století. Tehdy ho začala dovážet šlechta a vysazovat v oborách. Rychle zdomácněl a to nejen v lesích, ale i na našich talířích. Způsobů přípravy existuje velké množství, ale asi největší klasikou jsou různé guláše nebo ragú (ragout). Na jednu variantu toho druhého, které příjemnou nakyslost nevytvoří víno, ale lesní plody, se podíváme na následujících řádkách.

Číst dál

Fazole v rajčatové omáčce s mletým masem

autor:
Fazole připravované v rajčatové omáčce s mletým masem můžeme podávat například s dušenou rýží

Fazole s mletým masem povařené v rajčatové omáčce k nám připutovaly docela z daleka. Kořeny tohoto jednoduchého pokrmu můžeme hledat ve Střední Americe a v jižních Spojených Státech, kde se mu obvykle říká chilli con carne. Teda až na Texas, kde je to prostě chili (navíc v americké angličtině obvykleji jen s jedním l). A v tomto státě se dokonce jedná o národní pokrm. Mimochodem, kdo zná animovaný seriál Simpsonovi, tak si určitě všiml, že se v některých epizodách objevují scénky z chilli festivalů, kde se každý chlubí svou vlastní verzí tohoto zajímavého pokrmu. Ale vraťme se zpět do naší země. V standardní verzi k fazolím v rajčatové omáčce používáme mleté hovězí, ale samozřejmě můžeme vyzkoušet úpravy receptu se směsí vepřového a hovězího či případně s čistým hovězím. A nebo pokud máme k dispozici mleté jehněčí či skopové, tak to určitě stojí za vyzkoušení.

Číst dál

Klasické vepřové výpečky z horkovzdušné fritézy

autor:

Vepřové výpečky patří k jednoznačně nejklasičtějším pokrmům české kuchyně. Nejčastěji se podávají ve verzi se špenátem a bramborovým knedlíkem a nebo se s nimi setkáme v jedné z mnoha variant tzv. „vepřo knedlo zela“. Čili nějakým způsobem upečeným vepřovým masem podávaným s podušeným kysaným zelím a knedlíkem houskovým. Při dnešním odlehčeném přístupu ke stravování, kdy si mnohem více dáváme pozor na to, co jíme, možná nehostí na stolech až tak často. Ale jako nějaké sváteční jídlo či hospodský pokrm nezmizí asi nikdy. Ale to neznamená, že se nemohou nikam posouvat. Například díky příchodu nových kuchyňských přístrojů můžeme tento klasický recept zkusit připravit v horkovzdušné fritéze. Výsledek může být také výtečný a navíc je časově i finančně úsporný.

Číst dál

Wallenbergare – švédské karbanátky

autor:
Wallenbergare čili tradiční švédské karbanátky připravované z telecího masa, pro Švédy je to jeden z pokladů národní kuchyně. Podávají se často s bramborem

Švédská kuchyně se asi většině lidí spojí s obchodem IKEA a masovými kuličkami. Část lidí si možná ještě vybaví skořicové šneky, mandlový dort, kaviárovou pastu, všudypřítomné sledě (včetně zkvašené verze surströmming, která je opravdu jen pro ty nejodvážnější gurmány) nebo brusinky. Ale tradičních pokrmů mají více. Jedním z nich je recept wallenbergare. Na první pohled se jedná vlastně o karbanátek, ale z našeho pohledu je rozhodně netradiční. Správná klasika se totiž připravuje z telecího masa.

Číst dál

Vepřové řízky na hořčici

autor:
Fantastické domácí vepřové řízky na hořčici podávané s citronem a bramborovou kaší

Vepřové řízky marinované v hořčici jsou celkem zajímavou variantou kterou by měl určitě vyzkoušet každý řízkový nadšenec. Hořčice jim přidá zajímavou příchuť. Tu samozřejmě ovlivňuje i typ hořčice, který při přípravě masa použijeme. Tady je opravdu spousta prostoru pro hraní a po každé může být výsledek trochu jiný. Navíc jsou díky ní výrazně křehčí než obvykle. Což v dnešní době, kdy člověk v supermarketech může velmi snadno narazit na vepřové, které se připravuje pomalu stejně dlouho jako slavná „Švejkova kráva“, určitě není k zahození.

Číst dál

Míchaná vejce se šunkou a sýrem

autor:
Domácí vajíčka míchaná se šunkou a sýrem podávaná s krajícem chleba

Míchaná vajíčka se šunkou to je klasika klasik. Rychlé a sytící jídlo, které si spousta lidí automaticky spojuje se snídaní na dovolené. Pohladí žaludek, zvláště pokud jsme měli trošku náročnější večer, a také nás velmi příjemně naladí do nového dne. Je spousta variant tohoto jídla, ten přidá tamto, tamten zas tohle a na následujících řádcích se podíváme na variantu vajíček se šunkou, která doplníme cibulkou a sýrem.

Číst dál

Katův šleh z vepřového plecka

autor:
Hospodská klasika katův šleh připravovaný z vepřového plecka - tento recept byl podávaný s hranolky

V naší zemi existuje vícero hospodských klasik. Kromě vepřo knedla zela, svíčkové či různých gulášů určitě mezi ně patří i tzv. kaťák neboli katův šleh. Zjednodušeně řečeno, jedná se o masové nudličky v pikantní „kečupoidní“ omáčce, ve které bývají ještě nakrájené papriky a cibulka. Neexistuje nějaký kodifikovaný recept, stejně jako není jediná správná masová verze. Katův šleh se obvykle připravuje z kuřecího nebo vepřového, v tomto receptu bude verze kaťáku z vepřového plecka. Mimochodem zlomyslní lidé tvrdí, že toto jídlo vzniklo jako pokrm, kterým hospody likvidovaly nepříliš použitelné zbytky nepříliš čerstvého masa. Velmi ostrá chuť měla maskovat jeho kvalitativní a chuťové nedostatky. Ať už je to pravda nebo ne, doma si katův šleh připravíme určitě jen z toho nejlepšího 🙂

Číst dál

Guláš z muflona

autor:

Maso z muflona je libové a zároveň obsahuje spoustu dobře stravitelných bílkovin. Sice ho nemají v každém obchodě, ale v dnešní době není zas až tak velký problém ho sehnat. Jen místo supermarketů se musíme porozhlédnout po specializovaných prodejnách nebo na webu. Obvykle se prodává hřbet, kýta, plec a také přímo nakrájené směsi na guláš. No a ta byla inspirací pro přípravu tohoto receptu. Je to vlastně variace na zvěřinový guláš. Byla to trefa do černého, muflon sice trochu vzdáleně skopové připomínal, ale přeci jen divočina se v něm nezapře.

Číst dál

Řecké bifteki (bifteky) s fetou

autor:
Řecké bifteki - to není chyba, opravdu se originální jídlo nejmenuje bifteky, podávané s tzatziki a šťouchaným bramborem

Řecké bifteki (ano, takto je to správně, v tomto případě opravdu na konci slova používáme měkké i) jsou pokrm, kde se skloubila původní balkánská tradice s moderními evropskými trendy. Příprava mletého masa má v Řecku dlouhou historii, ale obvykle se pro ně používal jen termín kofta, který je tureckého původu. A vlastně znamená i trošku jiné jídlo, i když většina pokrmů z mletého vykazuje jisté příbuzenství mezi sebou. Bifteki jsou de facto produkt nezávislosti. Po vymanění Řecka z osmanského područí se začala emancipovat i řecká kuchyně, která pro lehce upravený pokrm z mletého maso použila název, který vznikl ze „západního“ beefsteak/bifteck. Efektem je tento recept na bifteki s fetou, který může krásně obohatit naši grilovací sezónu. I když ho můžeme samozřejmě připravovat celoročně.

Číst dál

Grilovaná vepřová játra na roštu

autor:

Vepřová játra se v minulosti na našich stolech objevovala výrazně častěji. V průběhu posledních přibližně dvaceti let, ale jejich obliba začala postupně klesat. Je to do jisté míry se změnou stravovacích návyků mladších generací, které preferují „čistou svalovinu“ před dříve populárními vnitřnostmi, jejich specifická chuť a také jistý psychický blok před konzumací něčeho, co je vlastně v těle „filtrem škodlivin“. Podobný osud postihl třeba ledvinky nebo býčí žlázy. U smažených či grilovaných vepřových jater navíc má hodně lidí ve vzpomínkách neblahou zkušenost, protože jim je někdo připravil špatně a byla nepříjemně tuhá. Ale při dodržení správných postupů mohou vepřová játra na roštu velmi příjemně obohatit náš jídelníček o jídlo s výraznou chutí. Jsou ideální pro grilovací sezónu, ale s dobrou pánví si je můžeme připravovat celoročně.

Číst dál

Kuřecí prsa v pikantním těstíčku

autor:
Kuřecí prsa obalované v pikantním těstíčku podávané se smaženými hranolky a domácí tatarskou omáčkou.

Klasický trojobal, kdy maso (ale i třeba zeleninu nebo sýry) postupně obalíme v mouce, rozšlehaném vejci a strouhance a nakonec dokřupava usmažíme, je nesmrtelná klasika naší kuchyně i kuchyní našich sousedů. Ale není to jediná možnost, jak si připravit obalovaný řízek. Určitě stojí za to vyzkoušet různá těstíčka – kuřecí prsa chutnají skvěle, když zkusíme lehce pikantní recept na následujících řádcích.

Číst dál

Dančí řízečky z kýty

autor:
Křupavé obalované a do zlatova smažené dančí řízečky z kýty podávané klasicky s bramborovým salátem a kouskem citronu.

Řízky jsou obecně taková středoevropská klasika. Od Švýcarska až někam k hranicím s Ukrajinou se s nimi setkáme téměř všude. Sice nejpravděpodobněji jeho kořeny sahají někam do antického Říma – tam kolem prvního století našeho letopočtu podle receptu z Apiciovy kuchařky připravovali spíše obalovaný karbanátek, ale určitou podobu, ale teprve v zemích bývalého rakouského mocnářství a v Německu se tento pokrm stal nesmrtelným. Připravuje se v mnoha variantách a také z různých druhů masa. Největší klasika je řízek z telecího, vepřového nebo kuřecího. Ale s lehkou nadsázkou na řízečky můžeme použít maso jakékoliv – třeba i zvěřinu, čili jako v tomto případě dančí kýtu. A určitě to stojí za to.

Číst dál

Vepřová panenka s hříbkovou omáčkou

autor:
Vepřová panenska podávaná hezky propečená, nakrájená na plátky a s hříbkovou omáčkou

Vepřová panenka patří k masům, které se obecně považují za luxusnější. Je pro ni ideální kratší příprava, díky které zůstane nádherně šťavnatá a sluší se její chuť podtrhnout nějakými unikátnějšími surovinami. Například recept v kombinaci s hříbkovou omáčkou jí velmi sluší. Nádherně se hodí na nějaký svátečnější oběd a nebo když k nám přijde návštěva, kterou chceme překvapit nějakým nevšedním pokrmem. Práce s panenkou není nějak extrémně náročná, vlastně vše se jen točí kolem toho, aby ji člověk zbytečně nevysušil, protože pak by se z luxusního pokrmu stala docela fádní hmota. Ale aspoň ty hříbky by to trochu zachraňovaly 🙂

Číst dál

Vratislavské noky – klusky

autor:
Lokální specialita z Polska - vratislavské noky neboli klusky, variace na slezské noky podávané jako příloha s masovým gulášem

S kuchyní našich severních polských sousedů si většina lidí spojí obvykle jen různé druhy pirohů, boršč v podobě čirého řepného vývaru případně nějakou tu smaženou rybu u moře. Ale různých lokálních zajímavostí je tam více. Mezi jednu z nich patří určitě vratislavské klusky, čili druh bramborových noků. Je to lokální druh slezských noků (které v německých zemích známe jako Schlesische Klöße, či slezské knedlíky) s mírnou modifikací, která z nich vytváří samostatný recept. Původně se jednalo o chudinský pokrm, díky kterému hospodyňky v rychle se rozvíjející meziválečné Vratislavi dokázaly využít i různé zbytky starého pečiva jinak, než jen na strouhanku či krmení pro ptactvo.

Číst dál

Rizoto z vepřové panenky s hlívou

autor:
Rizoto připravené z vepřové panenky a hlívy ústřičné posypané nastrouhaným parmezánem

O rizotu se dá celkem bez problémů říci, že patří k tradičním jídlům české kuchyně. Sice někdo může namítnout, že to není pravda, protože je to přeci původně italský pokrm, ale je tu malý háček. Italské risotto se přeci jen připravuje trochu jinak. A pokud si na něm chceme pochutnat, nejlepší je navštívit nějakou italskou restauraci. Do českých zemí tento pokrm zavítal někdy v druhé polovině devatenáctého století. Asi poprvé na něj narazíme v kuchařce Karolíny Vávrové z roku 1877. Ta při její přípravě používala libovolnou rýži (rejži), nikoliv druhy využívané v Itálii*. Za první republiky rizoto ze stolů našich předků trochu vymizelo. K renesanci tohoto pokrmu došlo v dobách tzv. socialismu. Směs rýže, zeleniny a masa byla stálicí školního a podnikového stravování (obvykle posypaná strouhaným eidamem). Jídlo bylo levné, dalo se snadno připravit a dokázalo dobře zasytit, takže z tehdejšího hlediska ideál. Dnes je situace trochu složitější. Klasické sypké české rizoto žije, ale mnoho lidí se začalo dožadovat krémového italského. A tak vzniklo mnoho dalších variant. Jednou z nich je i recept na rizoto z panenky s hlívou.

Číst dál

Obalované smažené blaťácké zlato

autor:
Smažené blaťácké zlato obalované v trojobalu a podávané s vařeným bramborem, tatarkou a trochou čerstvého polníčku.

Nesmrtelnou klasikou české kuchyně, ze které nejednomu kvalitnímu kuchaři z luxusních restaurací vstávají hrůzou vlasy na hlavě, je určitě smažák. Spousta lidí si po přečtení nějakého velmi bohatého a zajímavého menu stejně velmi často řekne, hmm nevím co si vybrat, a tohle si stejně doma nedělám a už to jede. Smažená pochoutka ze sýra se servíruje na stůl a oči se rozzáří lehkým pocitem viny kombinovaným s natěšením na tuhle klasickou „prasárničku“.

Pokud se přeci jen rozhodneme si něco takového připravit doma, určitě nemusíme sahat jen po nejklasičtějším eidamu. Dokonce není nutné obalovat a smažit goudu či jiný klasický žlutý sýr. Určitě můžeme různě experimentovat. A za pokus rozhodně stojí obalované smažené blaťácké zlato. Sýr je velmi jemný, s lehce oříškovou chutí a podávání na teplo v křupavém obalu s trochou tatarky a vařených brambor mu rozhodně velmi sluší.

Číst dál