Wallenbergare – švédské karbanátky

autor:
Wallenbergare čili tradiční švédské karbanátky připravované z telecího masa, pro Švédy je to jeden z pokladů národní kuchyně. Podávají se často s bramborem

Švédská kuchyně se asi většině lidí spojí s obchodem IKEA a masovými kuličkami. Část lidí si možná ještě vybaví skořicové šneky, mandlový dort, kaviárovou pastu, všudypřítomné sledě (včetně zkvašené verze surströmming, která je opravdu jen pro ty nejodvážnější gurmány) nebo brusinky. Ale tradičních pokrmů mají více. Jedním z nich je recept wallenbergare. Na první pohled se jedná vlastně o karbanátek, ale z našeho pohledu je rozhodně netradiční. Správná klasika se totiž připravuje z telecího masa.

Číst dál

Vepřové řízky na hořčici

autor:
Fantastické domácí vepřové řízky na hořčici podávané s citronem a bramborovou kaší

Vepřové řízky marinované v hořčici jsou celkem zajímavou variantou kterou by měl určitě vyzkoušet každý řízkový nadšenec. Hořčice jim přidá zajímavou příchuť. Tu samozřejmě ovlivňuje i typ hořčice, který při přípravě masa použijeme. Tady je opravdu spousta prostoru pro hraní a po každé může být výsledek trochu jiný. Navíc jsou díky ní výrazně křehčí než obvykle. Což v dnešní době, kdy člověk v supermarketech může velmi snadno narazit na vepřové, které se připravuje pomalu stejně dlouho jako slavná „Švejkova kráva“, určitě není k zahození.

Číst dál

Míchaná vejce se šunkou a sýrem

autor:
Domácí vajíčka míchaná se šunkou a sýrem podávaná s krajícem chleba

Míchaná vajíčka se šunkou to je klasika klasik. Rychlé a sytící jídlo, které si spousta lidí automaticky spojuje se snídaní na dovolené. Pohladí žaludek, zvláště pokud jsme měli trošku náročnější večer, a také nás velmi příjemně naladí do nového dne. Je spousta variant tohoto jídla, ten přidá tamto, tamten zas tohle a na následujících řádcích se podíváme na variantu vajíček se šunkou, která doplníme cibulkou a sýrem.

Číst dál

Katův šleh z vepřového plecka

autor:
Hospodská klasika katův šleh připravovaný z vepřového plecka - tento recept byl podávaný s hranolky

V naší zemi existuje vícero hospodských klasik. Kromě vepřo knedla zela, svíčkové či různých gulášů určitě mezi ně patří i tzv. kaťák neboli katův šleh. Zjednodušeně řečeno, jedná se o masové nudličky v pikantní „kečupoidní“ omáčce, ve které bývají ještě nakrájené papriky a cibulka. Neexistuje nějaký kodifikovaný recept, stejně jako není jediná správná masová verze. Katův šleh se obvykle připravuje z kuřecího nebo vepřového, v tomto receptu bude verze kaťáku z vepřového plecka. Mimochodem zlomyslní lidé tvrdí, že toto jídlo vzniklo jako pokrm, kterým hospody likvidovaly nepříliš použitelné zbytky nepříliš čerstvého masa. Velmi ostrá chuť měla maskovat jeho kvalitativní a chuťové nedostatky. Ať už je to pravda nebo ne, doma si katův šleh připravíme určitě jen z toho nejlepšího 🙂

Číst dál

Guláš z muflona

autor:

Maso z muflona je libové a zároveň obsahuje spoustu dobře stravitelných bílkovin. Sice ho nemají v každém obchodě, ale v dnešní době není zas až tak velký problém ho sehnat. Jen místo supermarketů se musíme porozhlédnout po specializovaných prodejnách nebo na webu. Obvykle se prodává hřbet, kýta, plec a také přímo nakrájené směsi na guláš. No a ta byla inspirací pro přípravu tohoto receptu. Je to vlastně variace na zvěřinový guláš. Byla to trefa do černého, muflon sice trochu vzdáleně skopové připomínal, ale přeci jen divočina se v něm nezapře.

Číst dál

Řecké bifteki (bifteky) s fetou

autor:
Řecké bifteki - to není chyba, opravdu se originální jídlo nejmenuje bifteky, podávané s tzatziki a šťouchaným bramborem

Řecké bifteki (ano, takto je to správně, v tomto případě opravdu na konci slova používáme měkké i) jsou pokrm, kde se skloubila původní balkánská tradice s moderními evropskými trendy. Příprava mletého masa má v Řecku dlouhou historii, ale obvykle se pro ně používal jen termín kofta, který je tureckého původu. A vlastně znamená i trošku jiné jídlo, i když většina pokrmů z mletého vykazuje jisté příbuzenství mezi sebou. Bifteki jsou de facto produkt nezávislosti. Po vymanění Řecka z osmanského područí se začala emancipovat i řecká kuchyně, která pro lehce upravený pokrm z mletého maso použila název, který vznikl ze „západního“ beefsteak/bifteck. Efektem je tento recept na bifteki s fetou, který může krásně obohatit naši grilovací sezónu. I když ho můžeme samozřejmě připravovat celoročně.

Číst dál

Grilovaná vepřová játra na roštu

autor:

Vepřová játra se v minulosti na našich stolech objevovala výrazně častěji. V průběhu posledních přibližně dvaceti let, ale jejich obliba začala postupně klesat. Je to do jisté míry se změnou stravovacích návyků mladších generací, které preferují „čistou svalovinu“ před dříve populárními vnitřnostmi, jejich specifická chuť a také jistý psychický blok před konzumací něčeho, co je vlastně v těle „filtrem škodlivin“. Podobný osud postihl třeba ledvinky nebo býčí žlázy. U smažených či grilovaných vepřových jater navíc má hodně lidí ve vzpomínkách neblahou zkušenost, protože jim je někdo připravil špatně a byla nepříjemně tuhá. Ale při dodržení správných postupů mohou vepřová játra na roštu velmi příjemně obohatit náš jídelníček o jídlo s výraznou chutí. Jsou ideální pro grilovací sezónu, ale s dobrou pánví si je můžeme připravovat celoročně.

Číst dál

Kuřecí prsa v pikantním těstíčku

autor:
Kuřecí prsa obalované v pikantním těstíčku podávané se smaženými hranolky a domácí tatarskou omáčkou.

Klasický trojobal, kdy maso (ale i třeba zeleninu nebo sýry) postupně obalíme v mouce, rozšlehaném vejci a strouhance a nakonec dokřupava usmažíme, je nesmrtelná klasika naší kuchyně i kuchyní našich sousedů. Ale není to jediná možnost, jak si připravit obalovaný řízek. Určitě stojí za to vyzkoušet různá těstíčka – kuřecí prsa chutnají skvěle, když zkusíme lehce pikantní recept na následujících řádcích.

Číst dál

Dančí řízečky z kýty

autor:
Křupavé obalované a do zlatova smažené dančí řízečky z kýty podávané klasicky s bramborovým salátem a kouskem citronu.

Řízky jsou obecně taková středoevropská klasika. Od Švýcarska až někam k hranicím s Ukrajinou se s nimi setkáme téměř všude. Sice nejpravděpodobněji jeho kořeny sahají někam do antického Říma – tam kolem prvního století našeho letopočtu podle receptu z Apiciovy kuchařky připravovali spíše obalovaný karbanátek, ale určitou podobu, ale teprve v zemích bývalého rakouského mocnářství a v Německu se tento pokrm stal nesmrtelným. Připravuje se v mnoha variantách a také z různých druhů masa. Největší klasika je řízek z telecího, vepřového nebo kuřecího. Ale s lehkou nadsázkou na řízečky můžeme použít maso jakékoliv – třeba i zvěřinu, čili jako v tomto případě dančí kýtu. A určitě to stojí za to.

Číst dál

Vepřová panenka s hříbkovou omáčkou

autor:
Vepřová panenska podávaná hezky propečená, nakrájená na plátky a s hříbkovou omáčkou

Vepřová panenka patří k masům, které se obecně považují za luxusnější. Je pro ni ideální kratší příprava, díky které zůstane nádherně šťavnatá a sluší se její chuť podtrhnout nějakými unikátnějšími surovinami. Například recept v kombinaci s hříbkovou omáčkou jí velmi sluší. Nádherně se hodí na nějaký svátečnější oběd a nebo když k nám přijde návštěva, kterou chceme překvapit nějakým nevšedním pokrmem. Práce s panenkou není nějak extrémně náročná, vlastně vše se jen točí kolem toho, aby ji člověk zbytečně nevysušil, protože pak by se z luxusního pokrmu stala docela fádní hmota. Ale aspoň ty hříbky by to trochu zachraňovaly 🙂

Číst dál

Vratislavské noky – klusky

autor:
Lokální specialita z Polska - vratislavské noky neboli klusky, variace na slezské noky podávané jako příloha s masovým gulášem

S kuchyní našich severních polských sousedů si většina lidí spojí obvykle jen různé druhy pirohů, boršč v podobě čirého řepného vývaru případně nějakou tu smaženou rybu u moře. Ale různých lokálních zajímavostí je tam více. Mezi jednu z nich patří určitě vratislavské klusky, čili druh bramborových noků. Je to lokální druh slezských noků (které v německých zemích známe jako Schlesische Klöße, či slezské knedlíky) s mírnou modifikací, která z nich vytváří samostatný recept. Původně se jednalo o chudinský pokrm, díky kterému hospodyňky v rychle se rozvíjející meziválečné Vratislavi dokázaly využít i různé zbytky starého pečiva jinak, než jen na strouhanku či krmení pro ptactvo.

Číst dál

Rizoto z vepřové panenky s hlívou

autor:
Rizoto připravené z vepřové panenky a hlívy ústřičné posypané nastrouhaným parmezánem

O rizotu se dá celkem bez problémů říci, že patří k tradičním jídlům české kuchyně. Sice někdo může namítnout, že to není pravda, protože je to přeci původně italský pokrm, ale je tu malý háček. Italské risotto se přeci jen připravuje trochu jinak. A pokud si na něm chceme pochutnat, nejlepší je navštívit nějakou italskou restauraci. Do českých zemí tento pokrm zavítal někdy v druhé polovině devatenáctého století. Asi poprvé na něj narazíme v kuchařce Karolíny Vávrové z roku 1877. Ta při její přípravě používala libovolnou rýži (rejži), nikoliv druhy využívané v Itálii*. Za první republiky rizoto ze stolů našich předků trochu vymizelo. K renesanci tohoto pokrmu došlo v dobách tzv. socialismu. Směs rýže, zeleniny a masa byla stálicí školního a podnikového stravování (obvykle posypaná strouhaným eidamem). Jídlo bylo levné, dalo se snadno připravit a dokázalo dobře zasytit, takže z tehdejšího hlediska ideál. Dnes je situace trochu složitější. Klasické sypké české rizoto žije, ale mnoho lidí se začalo dožadovat krémového italského. A tak vzniklo mnoho dalších variant. Jednou z nich je i recept na rizoto z panenky s hlívou.

Číst dál

Obalované smažené blaťácké zlato

autor:
Smažené blaťácké zlato obalované v trojobalu a podávané s vařeným bramborem, tatarkou a trochou čerstvého polníčku.

Nesmrtelnou klasikou české kuchyně, ze které nejednomu kvalitnímu kuchaři z luxusních restaurací vstávají hrůzou vlasy na hlavě, je určitě smažák. Spousta lidí si po přečtení nějakého velmi bohatého a zajímavého menu stejně velmi často řekne, hmm nevím co si vybrat, a tohle si stejně doma nedělám a už to jede. Smažená pochoutka ze sýra se servíruje na stůl a oči se rozzáří lehkým pocitem viny kombinovaným s natěšením na tuhle klasickou „prasárničku“.

Pokud se přeci jen rozhodneme si něco takového připravit doma, určitě nemusíme sahat jen po nejklasičtějším eidamu. Dokonce není nutné obalovat a smažit goudu či jiný klasický žlutý sýr. Určitě můžeme různě experimentovat. A za pokus rozhodně stojí obalované smažené blaťácké zlato. Sýr je velmi jemný, s lehce oříškovou chutí a podávání na teplo v křupavém obalu s trochou tatarky a vařených brambor mu rozhodně velmi sluší.

Číst dál

Sikulské vepřové kotlety se zelím

autor:
Sikulské kotlety z vepřového masa jsou původem z maďarské kuchyně, ale v té české docela zdomácněly

Sikulský guláš, jak už i jeho lehce exotický název napovídá, původně vznikl za hranicemi naší země. Jeho kořeny můžeme najít v Maďarsku, i když přesná historie vzniku není úplně jasná. Může se jednat o tradiční pokrm Sikulů, maďarské etnické skupiny ze Sedmihradska, ale slovo Székely je nejen název této skupiny, ale zároveň docela obvyklé maďarské příjmení. Takže se traduje, že za vznikem tohoto receptu je přátelství spisovatele Jozsefa Szekelyho a básníka Petófiho, kteří si nechali jednou v hospodě z nouze smíchat zbytky vepřového masa a dušeného zelí. A tak jim to zachutnalo, že na tzv. Székelyho kapustu začali chodit pravidelně. Tolik legenda, faktem je, že tento pokrm se rozšířil po celém rakouském mocnářství. Má také různé varianty. Kromě sikulské vepřové kotlety je jednou z nich například náš slavný segedínský guláš, který s městem Segedín nemá nic společného. 🙂

Číst dál

Vepřový ptáček – tzv. falešný španělský ptáček

autor:
Španělský vepřový ptáček s dušenou rýží - variace na nesmrtelnou českou klasiku.

Španělský ptáček není navzdory svému názvu nějakým exotickým jídlem čistě zahraniční provenience. Jedná se o jeden z nesmrtelných receptů české kuchyně, jehož historie sahá někam do šestnáctého či začátku sedmnáctého století. Za vlády císaře Rudolfa II. spolu s jeho matkou přijelo i několik španělských kuchařů, kteří pravidelně připravovali telecí závitky plněné různými dobrotami – no a španělský ptáček byl na světě. Recept se průběžně měnil a dnes si ho většina lidí představuje jako závitek z hovězí roštěné. Když jim na talíři přistane vepřový ptáček, bývají překvapeni někdy mají pocit podvodu a navíc se mu často říká falešný. Ale… masové rozšíření hovězí varianty pochází z socialistických jídelen a padesátých let minulého století. Takže také nemůžeme říci, že by šlo o jediný správný originál (ten je vlastně jen s telecího a má jiné náplně než jsme zvyklí). A ještě poslední zajímavůstka na konec historického úvodu. Vepřové maso při přípravě španělských ptáčků použila „matka“ české kuchyně Dobromila Rettigová. Jen v její verzi šlo o závitky z mletého vepřového, které se okořenilo, naplnilo do dušených zelných listů a zapeklo zalité smetanou. No a teď už hurá ke sporáku 🙂

Číst dál

Přírodní vepřová kotleta

autor:
Přírodní kotleta z vepřového podávaná se šťouchanými brambory

Vepřové maso je jednou ze základních surovin české kuchyně. Způsobů jeho přípravy existuje nepřeberné množství, každý má ten svůj oblíbený postup. Chuť masa vynikne většinou u jednoduchých postupů a jedním z nich je určitě i příprava přírodní kotlety z vepřového. Je snadná a zvládne ji i naprostý nováček u plotny.

Číst dál

Treska v tempuře

autor:
Treska usmažená v tempuře podávaná v asijském stylu s kari omáčkou.

Treska patří k nejpopulárnějším mořským rybám. Existují stovky, ne-li dokonce tisíce způsobů, jak tuto rybu připravit. Ale asi celosvětově nejoblíbenější je smažení. Konec konců i správné smažené fish and chips se dělají z tresky (i když samozřejmě lze sáhnout i po jiné bělomasé mořské rybě). Obalovat můžeme v klasickém trojobalu, který se skládá z hladké mouky, rozšlehaného vejce a strouhanky, nebo v nějakém těstíčku. A jedním z těstíček, které určitě stojí za to vyzkoušet, je tempura. Tento japonský způsob obalování není nijak náročný na naučení a velmi hezky svou neutralitou a křupavostí podtrhne chuť připravovaného jídla. Treska v tempuře tak představuje skvělou variantu pro všechny, kdo mají rádi lehká a křehká rybí jídla s dokonalou chutí :).

Číst dál

Trhaná BBQ krkovice

autor:

Tento typ přípravy masa pochází z jihu Spojených států. Jeho kořeny sahají až do dob konkvistadorů, kteří začali s masivním chovem vepřů v tomto regionu. Těm se tam dařilo lépe než skotu. Španělské dobyvatele zaujal pomalý způsob přípravy masa, který je do dnešních dnů základem při přípravě tohoto pokrmu. Recepty se postupně modifikovaly (na začátku bylo trhané maso de facto i částečně vyuzené) a přizpůsobovaly době i chutím. Vliv na to měly nové kuchařské technologie a v nemalé míře také lépe dostupné koření a různé originální ingredience. Variací trhané BBQ krkovice je hodně, tento recept může posloužit i jako inspirace pro vlastní domácí modifikaci.

Číst dál

Kulajda se žampiony a koprem

autor:
Kulajda vařená se žampiony, koprem a rozšlehaným vajíčkem

Pokud bychom měli hledat nějaké opravdu tradiční české polévky, koprem a houbami vonící kulajda by mezi nimi určitě neměla chybět. Za hranicí na něco stejného nenarazíme. Co je zajímavé, nezdomácněla ani na Slovensku, se kterým dělíme nemalou část společné historie. Tato polévka pochází z jižních Čech a zajímavostí je, že prapůvodně se nevařila s houbami, které dnes do ní neodmyslitelně patří. Nejoblíbenější jsou lišky nebo směs hřibovitých, ale své kouzlo má i kulajda připravená ze žampionů. Tato verze má výhodu, že ji můžeme připravovat celoročně a ne jenom během houbařské sezóny.

Číst dál

Rizoto s hovězím masem a houbami

autor:
Hovězí rizoto s houbami a parmezánem, ideální jsou pro přípravu hříbky, ale můžeme použít i jiné oblíbené houby, například žampiony

Na rizoto existují asi tisíce různých receptů. Nejčastější variace u nás, včetně té nejznámější „školnojídelnové“, obsahují drůbeží maso, ale časté jsou i různé bezmasé verze nebo rizota s rybami či mořskými plody. Velmi zajímavou alternativou je varianta s bleskově připraveným hovězím a houbami, kde se obě tyto suroviny krásně doplňují a vytvářejí dokonale sladěnou chuť výsledného pokrmu.

Číst dál